janusha

Teraz keď mi Z-a-r-a dala prečítať Seifertove verše, ma napadlo, že možno moja nárazová depka, ktorá ma včera tak znenazdajky postihla, by sa dala vyliečiť básničkou, ktorú by som napísala, keď sa prepnem do češtiny.

Lebo som si všimla, že v českej rovine myslím ináč, tak nejak racionálnejšie. A okrem toho mám v hlave jeden verš už vyše roka a neviem k nemu dotvoriť okolie a včera som pozerala na oblohu a je presne polovica mesiaca. Bol žltý, zahmlený a krásny. Mám rada Mesiac. Jeho magično.

takže to skúsim a možno niečo pretečie cez prsty..


Měsíce zbývá už jenom půlka

Měsíce zbývá
už jenom půlka
žlutý je
nádherný

zlatavě svítí

přes listí
vzdálených stromů
prosvítá
jeho záře

pochodeň,
která prosvětlí
noc
černou
jak myšlenky

ach, kde jsi?
vzdálený...

několik světelných let...

nad řekou pluje
a svítí
pohaslé hvězdy
ukrývá

říká mi,
že na mně myslíš
stejně jak já
nevíš, co s tím...

mám prý být
šťastná...

všechno je tak
jak má být...

Měsíce zbývá
už jenom půlka
žlutý je
silný
svým zářením...